Podporujeme odborníky pečující o nemocné Alzheimerovou chorobou a dalšími typy demence.

Stárnutí je přirozený proces a demence je nemoc. Nelze tedy klást rovnítko mezi stářím a demencí.

Demence může být projevem řady onemocnění, nejčastěji Alzheimerovy choroby. Je výrazně častější ve vyšších věkových skupinách, ale rozhodně není nedílnou součástí nebo nevyhnutelným projevem stárnutí mozku. Některé druhy demence se navíc vyskytují častěji v nižších věkových skupinách. I v průběhu normálního stárnutí dochází někdy ke zhoršování kognitivních funkcí, které postihuje zejména pozornost, psychomotorické tempo a schopnost vybavování vzpomínek. Tyto projevy však nikdy nevedou k omezení soběstačnosti pacienta.

Pacienti s demencí mají poruchu kognitivních funkcí v takové míře, která již omezuje jejich soběstačnost. Potřebují pomoc v jedné či více oblastech běžného života.

Nejčastější příčinou demence je Alzheimerova choroba. Dříve byla diagnostikována až v okamžiku, kdy byl pacient dementní. Dnes již víme, že je nutné snažit se zachytit onemocnění dříve, v tzv. prodromálním stadiu (MCI), nebo dokonce v době, kdy postižení mají sice již změny na mozku, ale nemají ještě žádné klinické obtíže, tedy v tzv. preklinickém stadiu.

Čím dříve onemocnění zachytíme, tím lepší léčebné výsledky se dají očekávat. Platí to jak pro v současnosti dostupnou léčbu symptomatickou (léčí pouze příznaky stejným způsobem, jako například paracetamol léčí horečku), tak pro kauzální léčbu, která se nyní začala celosvětově používat pro pečlivě vybranou skupinu nemocných. Jedná se o monoklonální protilátky proti bílkovině beta-amyloidu. Tato léčba má nejlepší výsledky u nemocných ve stádiu MCI, ale testuje se i u preklinické Alzheimerovy nemoci (u osob co mají v mozku tuto bílkovinu, ale ještě nemají klinické obtíže). Jedná se o přípravky donanemab (Kisunla) a lecanemab (Leqembi). Před léčbou je nutno vyšetřit gen pro Apolipprotein E4 (ApoE4), vyloučit cévní změny na MR mozku a další onemocnění. Tyto léky mají ambici zásadně zpomalit onemocnění, mohou mít ale některé vedlejší nežádoucí účinky, které je třeba monitorovat pomocí MR mozku. Nadějné jsou ale i další biologické léky – například trontinemab, diranersen a další. Jejich nevýhodou je však nejen cena, ale i složitost podávání, neboť se jedná o infuze nebo intratekální aplikaci.

V mozku pacientů postižených Alzheimerovou chorobou dochází ke zvýšené tvorbě bílkoviny beta-amyloidu, která vzniká z tzv. amyloidového prekurzorového proteinu (APP).

V mozku postižených dochází v pokročilejším stadiu onemocnění k odumírání nervových buněk, protože se nastartuje jejich řízená programovaná smrt – tzv. apoptoza.

Současné možnosti léčby řeší buď pouze příznaky onemocnění nebo zpomalují progresi. Nejnovější léky již mohou i prodloužit přežití pacientů a dokážou oddálit nejzávažnější stadia onemocnění, zlepšit paměť, kvalitu života a soběstačnost nemocných a snížit tak zátěž pečovatelů. Řada dalších léků pak ovlivňuje poruchy chování a nálady (antidepresiva, neuroleptika), poruchy spánku nebo další příznaky.

Alzheimer nadační fond podporuje výzkum Alzheimerovy choroby. Podpořte ho i vy a pomozte nám najít lék.